Asmat.cz » Cestopisy » Egypt » Egypt (2003)

Egypt (2003)

Sfinga. Egypt. Egypt je odvěký cíl cestovatelů. Jeho historické památky jsou naprosto úžasné, takže se není čemu divit. Tak i my jsme se v létě 2003 do Egypta vydali. Spousta lidí si stěžuje, že lidé v Egyptě turisty strašně obtěžují, že je to skoro až k nevydržení. Nevím, to nemůžeme potvrdit. My jsme nic takového nezažili a tři týdny jsme si v Egyptu pěkně užili.

Káhira

Pohoda v Káhirské ulici. Egypt. V podvečer jsem přiletěli do Káhiry. Když jsme vyšli z letiště a začali hledat autobus, tak se začínalo stmívat. Čas nic moc na příjezd, ale co se dá dělat. Autobus skoro hned jel a tak jedeme. Docela dlouho, už je tma, moc netušíme kde jsme, ale autobus naštěstí pořád jede. Poznáváme stanici metra, tak se orientujeme v mapě. Autobus za chvíli končí, tak jsme se naštěstí stačili zorientovat včas. Vystupujeme a jdeme do vytypovaného hotelu. Hotel je patrech starého skoro opuštěného činžáku. Je levný a je v centru, víc se k tomu nedá napsat. Čistý není nic moc, trochu nějaký blechy či co. Jinak fascinující je množství Japonců, co tu bydlí.

Mešita Mohammeda Aliho v Citadele. Egypt. První co je potřeba zařídit jsou lístky na vlak. Jdeme na nádraží a kupujeme si lístky do Asuánu. Sice až za 3 dny, ale to nám nevadí. Zatím se porozhlédneme po Káhiře a okolí. Dnes tedy vyrazíme do staré islámské Káhiry. Jdeme k směrem k ohromné mešitě Al-Azhar, kde se po okolí rozkládají neskutečná tržiště nazývaná Khan al-Khalili. Každá ulice je plná obchůdků. Jsou tu jak typické obchůdky se suvenýry, tak i obchody pro místní (s oblečením, ale i s vodními fajfkami). Chvíli se tu rozhlížíme a pokračujeme dále k tzv. severním hřbitovům. Je to oblast velkých islámských hrobek, které se během let změnili v obytná místa. Takže jak Káhira expandovala, tak nejchudší káhiřané se zda začali usídlovat. Je to velice zvláštní místo s magickou atmosférou. Pomalu procházíme dále až na kopec nad Káhirou, kde je tzv. Citadela. Zde navštěvujeme mešitu Mohammeda Aliho.

Cheopsova pyramida. Egypt. Další den vyrážíme na největší tahák Egypta. Na pyramidy. Nedaří se nám najít autobus, který jede do Gízy, tak zkoušíme mikrobusy, které jezdí kousek od Egyptského muzea a hotelu Ramses Hilton. Najít mikrobus je jednoduché. Stačí se zeptat na "haram" (pyramidy) a hned sedíme v mikrobuse. Jízdenka stojí 2 EP a můžeme jet. Po chvíli jsme na místě. Řidič nás vyhazuje uprostřed zástavby. Ale v dálce ve smogovém oparu hned nad domy vidíme špičku pyramidy. Takže jsme správně. Jdeme po silnici a po chvíli na nás někdo křičí, že vchod je jinde, že jdeme špatně. Že musíme tady zahnout doleva, mezi ty stáje oslů a velbloudů. No to je pěkná blbost. Taková krásná asfaltka, po které jdeme, tak proč z ní uhýbat mezi nějaké stáje. V klidu pokračujeme v cestě a děláme dobře. Za chvilinku stojíme u pokladen. Díky ISICu platíme poloviční vstupné (jestli ho máte, tak si ho určitě vezměte sebou - do všech památek je v Egyptě na ISIC sleva = dokonce i na vlak), podrobíme se nezbytné bezpečnostní prohlídce a jsme uvnitř. Uvnitř ohromného areálu, který zahrnuje 3 největší pyramidy v Gíze a sfingu. My teď konkrétně stojíme pod největší Cheopsovou (Khufu) pyramidou a neskutečně se kocháme. Jestli něco za něco v Egyptě stojí, tak to jsou pyramidy. Na první pohled nás naprosto dostali. Jsou neskutečný a jedinečný. Probíráme se z omámení a jdeme si koupit další lístky opravňující nás ke vstupu do vnitřku Cheopsovy pyramidy. Jdeme ke vchodu - tedy vylámaném otvoru do pyramidy a jdeme dovnitř. Po strmých schodech jdeme zřejmě nějakou větrací šachtou až do prázdné místnosti. Býval zde sarkofág? Co zde asi bylo? Úžasně na sebe padnoucí kameny, úžasná masa hmoty. Obcházíme pyramidu a nemůžeme uvěřit, že toto člověk dokázal postavit. Postupně se jdeme podívat i na zbylé dvě pyramidy, které v Gíze jsou. Na Chefrenovu (Khafre) pyramidu a podstatně menší Mecerinusovu (Menkaure) pyramidu. Navštěvujeme také muzeum Solární lodě, kde je k vidění restaurovaná solární loď, která sloužila k dopravě mrtvého faraona do pyramidy. Následuje poslední památka, kterou je sfinga. Schována trochu pod kopcem s pyramidami vypadá ze shora menší než ve skutečnosti je. Když člověk stojí naproti ní a dívá se do její tváře nemůže být neuchvácen. Rozhodně památky v Gíze jsou vrchol toho, co může Egypt turistům nabídnout.

Jeden z mnoha sarkofágů v Egyptském muzeu v Káhiře. Egypt. Poslední den před odjezdem do Asuánu trávíme v Egyptském muzeu. Muzeum je celkem v centru, kde bydlíme, takže není tam problém z hotelu dojít pěšky. Trávíme zde přes půl dne. Muzeum je našlapaný starožitnostma. Od soch přes nádherné sarkofágy až po památky z Tutanchámovy hroby. Vystavená posmrtná maska je nezapomenutelná. Je skvělý, že se v muzeu může fotit. Sice bez blesku a stativu, ale s citlivým filmem se přesto dá vyfotit spousta úžasných artefaktů. Snad každý chce vyfotit Tutanchámovu posmrtnou masku. Je legrační, jak snad každých 30 vteřin ochranka křičí "No flash" na turisty, kteří netuší jak vypnout blesky u svých kompaktů a flashují jak o život.

Asuán

Mešita v nůbijské vesnici v okolí Asuanu. Egypt. Ráno jdeme na nádraží. Vlak jede v 7:30 a je to jeden ze dvou (možná tří) vlaků, které smějí turisté použít k cestě do Horního Egypta. Důvodem je prý bezpečnost. Cestujeme druhou třídou, která je dostatečně pohodlná a není ta drahá jako první. Cesta trvá celý den a do Auánu dorážíme až po setmění. Takže jdeme jen na večeři a pak rovnou do hotelu. Druhý den se jdeme podívat po památkách. Jedeme na druhou stranu Nilu, kde je celkem zajímavé mauzoleum Aga Khana. Několik hrobek v písčitém kopci. Překvapivě je jedna hrobka malovaná. Kousíček odtud je malá nůbijská vesnice, tak se jdeme podívat i tam. Vstupu do Vesnice dominuje mešita. Je velice pěkná v takovém, řekl bych, pouštním stylu. Vesnice je taky příjemná, tak se po ní chvíli procházíme. Vracíme se na druhou stranu řeky a jdeme se projet po Nilu. Pronajímáme si na 4 hodiny feluku, což je tradiční nilská plachetnice. Opravdu plachetnice, žádný motor, pro její pohyb je potřeba jen plachta a vítr. Třebaže jsme ve vnitrozemí, nad řekou fouká dvíce než dost. A tak se vozíme po okolí. Nejdříve na jih k nůbijským vesnicím a do peřejí mezi kameny a pak pro změnu zase na jih, kde Nil nabírá svou šířku a rozvážnost.

Chrám v Abu Simbel. Egypt. Dnes jedeme do Abu Simbelu. Individuálně se sem jet nedá, musí se jet turistickým autobusem, který jede z bezpečnostních důvodů v konvoji s policejním doprovodem. (podle informací ze začátku roku 2004 bylo již toto nařízení zrušeno a je možné do Abu Simbelu jet i individuálně regulérní autobusovou linkou - zjistěte si před cestou aktuální informace). Autobus vyjíždí před 4 hodinou ranní, což je příšerná hodina. Naštěstí se daří spát. Někdy po 7 jsme na místě a jdeme se kochat chrámem. Chrám, který nechal postavit jeden z největších vládců Egypta Ramses II Veliký a který stál na jižní hranici říše a vítal všechny příchozí. V době budování asuánské přehrady byl tento chrám rozebrán a přestěhován na dnešní místo - původní místo skončilo pod vodní hladinou Nilu. Chrám, přesněji řečeno 2 chrámy, jsou naprosto úžasné. Nejenom mohutné sochy v průčelí chrámu, ale i bohatá vnitřní výzdoba, dávají chrámu pěknou atmosféru. Tak ta cesta sem stála za to. Asi se jedná o nejkrásnější chrámy horního Egypta. Cestou zpět do Asuánu zastavujeme na hrázi asuánské přehrady a můžeme se kochat tímto technickým dílem. No nic moc. Zajímavější je chrám Philae, který je na ostrově kousek od Asuánu. Přímo ve městě je pak k vidění tzv. nedokončený obelisk. Obelisk, který se snažili staří Egypťané vylomit ze skály a nějak to nedodělali. Obelisk, po kterém se můžete bez problémů procházet. Zde jsou vidět měřítka jejich staveb - rozhodně to nebyli žádní troškaři.

Zastávka v Edfu

Horusův chrám v Edfu. Egypt. Dnes chceme dojet do Luxoru. Cestou se ale stavujeme v Edfu, kde je starý egyptský chrám. Z hlediska stáří se řadí mezi chrámy nové říše. Je celkem zachovalý a impozantně působí. Do Edfu jedeme autobusem. Jízdy z Asuánu není dlouhá. Problém nastává až v Edfu, kde autobus staví přesně na druhé straně města než je chrám. Tak se alespoň trochu projdeme. Nejdříve přes most, který se klene nad pěkně širokým Nilem. Pak stačí projít městečko a až se dorazí k obchodům se suvenýry, tak je člověk u Horusova chrámu. Chrám je celkem zachovalý s pěknými freskami. Z hlediska datováni patří do tzv. nové říše. Není zas tak moc rozsáhlý. Tak si ho v klidu prohlížíme. Čas plyne a my musíme pokračovat do Luxoru. Jdeme na autobusák v centru města, ale tam není jediný autobus a vůbec to vypadá, jako že zde nikdy nic nejelo. Tak se vracíme za město, kde nás vysadil náš první autobus. Nakonec se dáváme do reči s místními a ti nám doporučují, ať jedeme vlakem. Že vlak do Luxoru pojede asi tak za hodinu. Tak dáváme na jejich radu a čekáme na nádraží. Vlak opravdu přijíždí za slibovanou hodinu. Není ani moc plný, takže si v klidu nacházíme místo a jedeme do Luxoru.

Luxor

Chrám Hatšepsut u Luxoru. Egypt. Na první pohled Luxor nevypadá jako místo, kde jsou skryty nejúžasnější egyptské chrámy. Takové normální arabské město. Vše se ale mění, když člověk dojde k ruinám chrámu Karnak. Nejdříve pompézní přístup se spoustou soch. Malé nádvoří a následuje sloupcová síň. Když člověk vidí ohromné sloupy, tak nechápe, jak to mohl někdo postavit. Ze spodu jsou vidět zbytky barevných fresek. Nad sloupy bylo další patro, z kterého už bohužel moc nezbylo. Zbytků dalších budov a místností je v Karnaku spousta. Dokonce Karnak byl spojen s městským chrámem v Luxoru. Tento chrám je také velice pěkný, sice ne již tak rozmáchlý. Ale to mu nic neubírá na kráse. K vidění je spousta soch. No ale v Karnaku jich je také docela dost. Další památky jsou na západním břehu Nilu. Tam jdeme další den. Není zde most, tak člověk musí trajektem přes Nil. Nalepuje se nás místňák - taxikář a hned nám nabízí své služby. Nakonec s ním jedeme do údolí králů. Vyhlášené místo, kam se nechávali pohřbít faraóni. Samozřejmě v době, kdy opustili stavbu pyramid. Asfaltka mírně stoupá do kopce naprosto pouštní krajinou. Po chvíli jsme na místě. Kupujeme lístek, který opravňuje ke vstupu do 3 hrobek. Je jenom na nás, které si vybereme. Hrobek je zde dost, některé jsou zavřené, protože se restaurují. Jako první hrobku si vybíráme hrobku Ramses IV. Chodba vedoucí někam do tmy se zbytkami fresek. Některé fresky jsou vidět lépe, některé méně. Tak zkoušíme další, tou je hrobka Tuthmosise III. První hrobka, která byla v údolí králů. Je relativně vysoko v kopci a má atypickou jednoduchou výzdobu, ale zase fresky jsou celkem zachovalé. Hrobka je dokonce patrová, no prostě je celkem atypická. Třetí hrobka, kterou navštěvujeme, je hrobka královny Tawsert/Sethnakt. Ze všech hrobek, co navštěvujeme, je nejlépe vyzdobená. Tahle hrobka je opravdu pěkná. Takže jsme navštívili 3 hrobky a tak vyrážíme dál. Pěšky na hřeben kopec nad údolí králů a zde sbíháme do údolí, kde je chrám královny Hatshepsut. Chrám, který byl polskými archeology hodně restaurován a působí naproti skále, kde stojí, velice impozantně. Má celkem 3 terasy, kde je spousta soch královny. Dále je zde k vidění tzv. Ramseseum, tj. zbytky chrámů postavené Ramsesem. Poté navštěvujeme údolí královen, které je obdobou údolí králů. Nejznámější hrobka královny Nefertari je bohužel veřejnosti uzavřena. Probíhá v ní rekonstrukce. Podle všech informací má mít nejkrásnější fresky ze všech hrobek. Jdeme do dvou, které jsou otevřené. Podobné hrobkám v údolí králů. Poslední zastávka na západním břehu je u Kolosů, dvou ohromných soch, které jakoby hlídali přístup k celé oblasti památek.

Dahab

Rudé moře. Egypt. Přes noc jedeme na Sinai do Dahabu. Dahab má být přímořské letovisko pro backpackery. Žádná Hurgada orientovaná na cestovky. Tak uvidíme. Dahab je rozdělen na 2 části, které jsou od sebe cca 2 kilometry vzdálené. Autobusák je samozřejmě v té druhé, než jsou hotely, kde se většinou bydlí. Tak ten kousíček jedeme taxíkem. Ubytováváme se v hotelu a jdeme se podívat, jak to tady vypadá s mořem. No nic moc. Je tu hezká promenáda podél pobřeží, kavárničky, restaurace, kde se dobře leží, ale pláž na koupání to zrovna není. Sice se nakonec koupáme, ale koupací místa jsme už viděli lepší. Dahab je vůbec takovej neegyptskej. Takový podivný mix Egyptu a Evropy. Je vidět, že turistický ruch to tady hodně poznamenal. Další den jedeme na "Blue hole". Místo, kde mají k vidění úžasný korály. Tak na to se těšíme. Není to moc daleko, tak 20 minut autem od Dahabu. na břehu je postaveno několik kavárniček, kde člověk může odpočívat ve stínu, když se zrovna nekoupe. Ve vodě je korálový útes s pěkným "drop-offem". Korály zas tak úžasný nejsou, v Asii a Austrálii byly barevnější a rozmanitější, ale na druhou stranu, je to příjemná změna od koupání v Dahabu. Překvapivě je k vidění celkem dost barvených rybiček. Takže šnorchlujeme a užíváme si.

svítání na Mt. Sinai. Egypt. Sinai je pro křesťany posvátné místo. Zvláště pak hora Sinai, kde podle bible Mojžíšovi zjevil Bůh a dostal od něj 10 přikázání. Pod horou Sinai je i zajímavý klášter Svaté Kateřiny, kde žijí řečtí ortodoxní mniši. Domlouváme si v hotelu návštěvu této památky. Každý tam chce být na svítání a tak z Dahabu odjíždíme kolem půlnoci. Horší čas nikdo vymyslet nemohl. Někdy po druhé hodině jsme pod horu a vyrážíme pěšky k vrcholu. Je naprostá tma. Jen naše baterky svítí na cestu, která chvíli vidět je a pak zase není. Koho zmůže únava, může si pronajmout velblouda a nechat se vyvézt až skoro na vrchol. Takže pomalu stoupáme nocí k bájnému vrcholu. Jdeme asi tak 2 hodiny až dorážíme k vrcholové boudě s občerstvením. Jste tu nějak brzo, říká nám majitel - beduín. Ještě tak 2 hodiny vám zbývají do rozbřesku. No to jsme nadšený. Co tady budeme tak dlouho dělat? nezbývá než čekat. Tak sedíme a čekáme, až bude rozbřesk. Později se přesouváme na úplný vrchol, kde stojí malá kaple. Vychází slunce. Někteří lidé se začínají modlit a zpívat. Kocháme se pohledem na okolní kopce. Celé hory jsou neskutečně suché. Taková kamenitá poušť. Začínáme stoupat dolů. Tentokrát jdeme jinou cestou, cestou tisíce schodů. Cesta končí u kláštera Svaté Kateřiny, který jako poslední navštěvujeme.

Alexandrie

Románský amfiteátr v Alexandrii. Egypt. Ležení v Dahabu skončili a my se vracíme zpět do Káhiry. Ještě máme několik dní do odletu a tak pojedeme dále do Alexandrie. Ale jednu noc musíme v Káhiře přespat. Z Káhiry jedeme do Alexandrie vlakem. Má se jednat o egyptský expres, který staví jenom v Káhiře a pak až v Alexandrii. Cesta je příjemná a rychlá. Alexandrie je neskutečně roztažená podél pobřeží. Tak dlouhý město jsem snad ještě v životě neviděl. Jinak Alexandrie není nic moc. Alespoň na nás tak zapůsobila. Ve městě je k vidění pěkné římské koloseum a pevnost, ale to nám tak přišlo všechno. Dalo by se sice za dalšími památkami vyrazit někam za město, ale nějak nás jejich popis nepřesvědčil a tak jsme je nehledali. Třebaže Alexandrie leží na břehu Středozemního moře, tak koupat ve městě se moc nedá - místní pláže jsou trochu špinavý a navíc obležený místňáky.

Zpět v Káhiře

Skloněná pyramida v Dashuru. Egypt. Takže jsme zpátky v Káhiře. Nejvíc nás z celého Egypta nadchly pyramidy, tak se rozhodujeme, že se pojedeme podívat i na další než jenom na ty, co jsou v Gíze. Vůbec nám není jasný, jak se do Abu Siru, Sakkáry a Dashuru dostat lokální dopravou. Sice by to jít mělo, ale je to dost složitý. Tak si nakonec na půl dne najímáme taxík za nekřesťanských 100EP a vyrážíme. První zastávka je Abu Sir. Komplex pyramid je oficiálně uzavřen, ale vždy najdete někoho, kdo vás provede. K vidění jsou zbytky 3 pyramid: pyramidy Sahura, pyramidy Nyuserre a pyramidy Neferirkare. Také jsou zde k vidění zbytky slunečního chrámu Abu Choraba. Některé ruiny jsou pěkně zasypané pískem a vypadají správně starobyle. Další naší zastávkou je Dashur, kde je k vidění Červená pyramida a tzv. Skloněná pyramida - to je ta pyramida, co byla dostavena pod jiným uhlem sklonu než jak byla její stavba započata. Obě tyto pyramidy jsou velice pěkné. V dálce jsou vidět ruiny tzv. Černé pyramidy. Poslední zastávkou je Sakkára, kde je Zoserova stupňovitá pyramida. První pyramida, která byla kdy postavena. Spolu s pyramidou je k vidění zádušní chrám.

jsme zpátky v Káhiře a užíváme si poslední chvíle. Couráme po trzích, kde nakupujeme nějaké suvenýry. Vysedáváme v čajovnách, kde si dáváme čaj a šišu (vodní fajfka). A taky si dáváme úžasný ovocný džusy, který tu mají úplně všude a stojí pár korun. Pak už nezbývá než jet na letiště a letět domů.

Itinerář cesty

Káhira [4 dny] -> Káhira -> Asuán [1 den] -> Asuán [2 dny] -> Edfu [1 den] -> Luxor [3 dny] -> Dahab [5 dnů] -> Káhira [1 den] -> Alexandria [2 dny] -> Káhira [3 dny]



Fotografie

Související odkazy

Najdete na Asmat.cz

(c) Asmat 2003 - 2017, design by KamData [Privacy]