Asmat.cz » Cestopisy » Bangladéš » Přelidněná Bangladéš, aneb krátké představení země

Přelidněná Bangladéš, aneb krátké představení země

Dopravní zácpa rikšů. Dháka. Bangladéš. Bangladéš nepatří mezi typické turistické destinace. Ani u těch návštěvníků, kteří se pohybují v blízkém regionu a navštěvují sousední Indii či Myanmar z druhé strany. Není se o divit. Bangladéš má pověst chudé přelidněné země, kde není moc co k vidění. Je to pravda a nebo jen historicky zakořeněná představa?

Na začátek je třeba uvést, že část této představy je pravdivá. Bangladéš je opravdu chudá země a některé její části jsou opravdu přelidněné. S tím, že zde není nic zajímavého k vidění, se dá úspěšně polemizovat. Je zde několik míst, které za návštěvy stojí. Na druhou stranu je třeba také konstatovat, že návštěva Bangladéše je sám o osobě zážitek, na který se nezapomíná. Rytmus v této zemi je odlišný i od blízké a sousední Indie. Není to jen přelidněností či chudobou, Bengálci (obyvatelé Bangladéše) mají prostě jiný životní rytmus, který dokáže překvapit a zaskočit. To je věc, kterou je těžké popsat. Ta se prostě musí zažít.

Dopravní zácpa rikšů. Dháka. Bangladéš. Každý kdo se do Bangladéše vydá, určitě navštíví hlavní město Dháku. Zde se hned potká s jedním Bangladéšským fenoménem, kterým jsou rikšové. Říká se, že Dháka je město s největším počtem rikšů na světě. (tedy přesněji řečeno hustota rikšů je zde největší na světě). Může se to zdát přehnané, v Indii je také spousta rikšů, ale to co zažijete v Dháce je opravdu něco neskutečného. Silnice doslova nacpané rikšáky, kteří se pomalu pohybují kupředu. Situace, kdy dojde k zablokování ulice a nikdo nechce uhnout z místa je poměrně častá. Všichni zvoní, pokřikují, narážejí do sebe koly a nic se neděje. Počet obyvatel v Dháce se odhaduje na 8 miliónů. Z toho rikšů je zde více jak 300 tisíc. Najdete je úplně všude. O své vozy se náležitě starají a různě si je zdobí a malují. Existují dílny, které vyrábějí různé ozdoby pro rikši či je malují. Každý rikšák se snaží mít právě tu svojí rikšu nejnádhernější. Důvod je prostý - čím hezčí rikša, tím s ním radši jezdí zákazníci a tím rikšák více vydělá.

Doprava po řece. Dháka. Bangladéš. Bangladéš je jedna velká rovina, která je protkána několika velkými řekami, které zde mají svoje delty a ústí do moře v Bengálském zálivu. Sezónní záplavy jsou tradiční součástí života místních lidí. Většina vody přichází z veletoků jako Ganga, Meghna a Brahmaputra. Kromě záplav jsou ale tyto vodní toky úžasnými dopravními tepnami a můžeme směle říct, že Bangladéš je zemí, s nejhustší vodní dopravou. Stačí si jen v Dháce zajít do přístavu, kterým prochází řeka Buriganga, a pozorovat cvrkot. Ze zdejšího říčního přístavu vyplouvají lodě jak hluboko do vnitrozemí, či jen malé bárky po řece. Vydat se můžeme kamkoli – malou plachetnicí jen na druhou stranu města či parníkem jak z koloniální éry na plavbu delší. Život na řece se nedá popsat, ten se musí vidět. Pro Bangladéš je naprosto typický a světově unikátní.

Nejdelší pláž světa v Cox's Bazaru. Je dlouhá kolem 30 kilometrů. Bangladéš. Unikátní je také píseční pláž ve městě Cox’s Bazar. Tedy alespoň místní to tvrdí. Více než 20 kilometrů nepřerušované bílé písečné pláže. Opravdu hezký přírodní úkaz a oblíbené výletní místo místních lidí.

Přírodně zajímavé jsou i magrovníkové háje v Sunderbans. Více než 3600 kilometrů čtverečníh zachovaných původních mangovníku a bažin, ale také primárního pralesa. Cílem návštěv národního parku Sundarbans je snaha spatřit bengálského tygra, neboť toto je jedno z posledních míst na zemi, kde tygr volně žije. Je třena konstatovat, že pravděpodobnost spatřit tuto šelmu je minimální. Park je ale vhodným místem k seznámení s unikátním ekosystémem, kterým mangrovníkové háje jsou.

Koloniální budova v Dháce. Nyní muzeum. Bangladéš. V souvislosti s Bangladéši je zmiňováno i několik historických památek. První z nich jsou zbytky buddhistického kláštera v Paharpur. Býval to největší Buddhistický klášter jižně od Himalájí. Jeho vznik je datován do 8. století našeho letopočtu. Bohužel dnes už je celý v ruinách. Další památkou jsou cihlové mešity v Bagerhatu. Zajímavostí je jejich odlišný architektonický styl a použitý stavební materiál - pálené cihly. Kámen je totiž v Bangladéši nedostatkové zboží. Poslední zmínka patří městu Sonargaon kousek od Dháky, což bývalo hlavní město v období 13.-17. století. K vidění jsou zbytky historických paláců a mešit.



Fotografie

Související odkazy

Najdete na Asmat.cz

(c) Asmat 2003 - 2017, design by KamData [Privacy]