Asmat.cz » Cestopisy » Zápisník » Nemám rád slovo expedice

Nemám rád slovo expedice

Módním trendům podléhá všechno. I cestování. A tak každý v poslední době jede na expedici.

Ty tam jsou doby, kdy partička kamarádů vyrazila na vandr, nebo jen tak na prázdniny, či se jelo na dovolenou. Dnes se jede minimálně na expedici. Přijde mi to legrační. Ne že by se mi slovo expedice samo o sobě nelíbilo, ale jeho obsah si představuji jinak, než jak v dnešní době vyznívá.

Chrám Erawan (San Phra Phrom), taneční představení vám zajistí štěstí, spokojenost, úspěch či lásku, Bangkok. Thajsko. Možná to znáte sami. Potkáte známého začnete se bavit, co je nového. A kamarád se chce pochlubit, na jakou super dovolenou.
"Jedu na skvělou expedici."
"Fakt jo, na expedici? To zní dobře. A kam jedeš?"
"Do Thajska!"
"Aha… Na jak dlouho?"
"Na čtrnáct dní, jedeme s cestovkou do Pattaya, prej to bude skvělá expedice."
"Hm… tak jo."
Na to prostě nemám co říct.

Domorodci z kmene Dani. Papua,  Indonésie. Je super, že lidé někam vyrazí. Nic proti tomu nemám, ale cestě s cestovkou říkat expedice? Vlastně mě to může být jedno, jak si kdo svojí cestu pojmenuje, já si jen pod expedicí představuju něco jiného. Je mi jasné, že to každý vnímá rozdílně. Pro mě je expedice cestou do míst, které nejsou lehce dostupné, kde musím sám vydat fyzickou námahu, abych se tam dostal, místa, která jsou pro cestovatele opravdovou výzvou, cesta do opravdového neznáma. Žádnou ze svých cest uskutečněných za více jak 10 let nepovažuji za expedici, byly to v podstatě pohodové dovolené. Občas jsem to dopředu nevěděl, ale zpětně to tak vidím a nemám důvod, o těchto cestách jako o expedicích psát (ano, jednu cestu jsem jako Expedici do povodí řeky Omo nazval, ale zpětně viděno, to byla zase pohodička). A to jsem byl na zajímavých místech - Irian Jaya, Papua Nová Guinea, Etiopie, Kamerun, Súdán a mnoho dalších. Nikdy jsem nepřekročil tu svojí vnitřní hranici, kterou bych nazval expedicí. Nejblíže k tomu měla první cesta na Irian Jaya, kde jsem 14 trekoval po Baliem Valley a pak zmiňované Omo v Etiopii. Ale třeba na Irianu to byl v podstatě sranda pochod s tím, co se tam zažít a Omo byla pohoda se jeepem a skvělým řidičem, který nás převezl přes všechna problémová místa. To prostě nejsou expedice.

Pygmejská vesnice na řece Lobe. Pygmejci, domorodí obyvatelé lesů, znají velmi dobře všechny rostliny a zvířata. Živí se lovem antilop, prasat a opic, rybolovem, sběrem medu, sladkých brambor a bobulí. Les je pro ně posvátný a poskytuje jim vše k životu. Kamerun. Důvodu proč nazývat své cesty módním termínem expedice moc nerozumím. Ani tomu, proč spousta cestovatelů má potřebu se prezentovat jako první Češi, kteří byli na .... A nebo ještě lépe jako první běloši, kteří přišli do kontaktu s tímto zapomenutým etnikem, kmenem, ... To prostě nechápu. Bílá místa na planetě již de facto neexistují, kam přijdou teď cestovatelé, tam již byli misionáři a nejspíš opravdoví dobrodruzi a cestovatelé dávno před námi. To, že jsem na daném místě nebyl první, přeci neznamená, že to nemůže být krásný zážitek, krásná dovolená. K tomu jsou extra superlativy zbytečné. Možná tomu nerozumím, možná jsem nepodlehl modernímu marketingu. Jedno ponaučení ale jsem si toho odnesl. Pokud hledám informace o zajímavých místech, nepoužívám ve vyhledávačích klíčové slovo expedice. Těm výsledkům se již bohužel nedá příliš věřit.


Najdete na Asmat.cz

(c) Asmat 2003 - 2024, design by KamData [Privacy]