Indonésie bude bezesporu jednou z největších ostrovních říší. Tropické klima a
hojnost planktonu způsobují, že mořský život okolo Indonéských ostrovů je
opravdu bohatý a velmi pestrý. Není tedy překvapivé, že se stává oblíbeným cílem
potápěčů, kteří se zde obdivují kráse podmořských hlubin.
Před tím ale než se člověk rozhodne do Indonésie vydat a potápět se zde, si musí udělat potápěčský kurz. Je to jako s většinou věcí v životě. I potápění je potřeba se naučit. Není to nic složitého, ale přeci jenom člověk jako tvor suchozemský se musí naučit reagovat na změnu prostředí a naučit se ovládat potápěčskou výstroj, která je k této činnosti potřebná. A pak už vzhůru na loď a vyrazit na nějakou zajímavou lokalitu. Zkontrolovat výstroj, skočit do vody a pomalu se ponořit. Nad hlavou se člověku pomalu zavírá vodní hladina a člověk se v novém prostředí pomalu rozkoukává. Díky křišťálově průzračné vodě je vidět na desítky metrů daleko a hluboko a je na co se dívat. Korálové útesy hrají všemi barvami. Měkké korály, které se pohupují v lehkém proudu, vytvářejí pocit barevných rozkvetlých zahrad. Mezi nimi jsou tvrdé korály, kde často rostou sasanky, které v proudu přímo vlají. U nich často hlídkují malé barevné ryby anenomefish. Je radost je pozorovat, vždy ze sasanky vykouknou a zase se hned schovají. Je to jak hra na schovávanou. Pomalý proud pod vodu často potápěče unáší podál korálové stěny a tak ani není potřeba moc plavat, spíše si jen kontrolovat hloubku a kochat se okolní krásou. Při ponoření do větší hloubky, kde je méně světla, se zdá vše více modré než ve skutečnosti je. Je to díky tomu, že voda pohlcuje barevné složky světla (např. od 3 metrů už chybí červené složka). Úbytek barev rozhodně pozorování neomezuje. Je stále na co se dívat. Při troše štěstí se dají potkat hejna barakud, která se dokáží okolo potápěčů seskupit a kroužit okolo nich. V hloubce se skrývá i obrovská a plachá ryba napoleon wrasses. Občas se podaří zahlédnout i korálového žraloka, který je také velmi plachý. Když budeme detailně prozkoumávat korálovou stěnu, najdeme jedovaté lionfish (česky perutýn), schovávající se scorpionfish, či hrůzostrašné murény. A hlavně různé langusty, krevety a miniaturní nahožábré plže. Něco takového se snad ani nedá popsat. Několik centimetrů malí plži, kteří hrají všemi barvami jak cirkusoví klauni. Jedno z mnoha překvapení, které moře dokáže potápěčovi připravit. Nádherné je také pozorovat želvy, které často spí v jeskyních mezi korály. A samozřejmě samotné korály. Množství tvarů a barev, fantazii se meze nekladou. Vše je pod hladinou moře možné. Na písku jsou občas k vidění sépie či zvláštní krokodýli ryba.
Potápění v Indonésii lez provozovat buď na korálových stěnách, což jsou stěny z korálů padající kolmo do vody a někdy až do hloubek stovek metrů, kde jsou k vidění hlavně korály a malé ryby žijící okolo nich, a nebo spíše v místech, kde jsou proudy s planktonem, kde se shromažďují tzv. velké ryby včetně různých rybích dravců. Nesmíme zapomenout ani na potápění k vrakům. K viděni jsou vraky lodí a letadel, často z Druhé větové války. Vraky, jak leží v moři, pomalu obrůstají korály a lákají k životu spousty ryb, takže ani zde není potápění nudné. Kromě prohlížení vlastního vraku je k vidění i hodně podmořského života. A ten je v Indonésii opravdu bohatý.
